Římskokatolická farnost Most a okolí

Vrácení děkanského kostela v Mostě jeho původnímu poslání a obnovení bohoslužeb v něm po téměř jednom čtvrt století nás jistě opravňuje k upřímné radosti. Z věže nás opět vítá hlahol zvonů a uvnitř chrámu rozzářený oltář připravený pro obět nejvznešenější a nebeskému Otci nejmilejší. Zase se rozezvučí varhany a ozve se zpěv ke cti, chvále a slávě Boží! Tato radostná událost nás ale také přivádí k zamyšlení i nad dávno uplynulou minulostí sahající až k samotným počátkům královského města Mostu, kdy tento děkanský kostel ani nestál. Přesto nám svojí dnešní přítomností vybízí k tomu,....

Po ukončení přesunu děkanského kostela během sedmdesátých let se vedle dokončení jeho stavby otevřela otázka jeho budoucího využití. I když podle původní smlouvy měl být kostel předán zpět do rukou církve k bohoslužebným účelům, politická reprezentace státu nebyla počátkem osmdesátých let ochotna tento stav akceptovat. Navrácení kostela církvi zpochybnil již ONV Most v r.1972: „…s ohledem na celkovou politickou situaci a eventuální možnost zvýšení religiozity v okrese po znovuotevření kostela, nebude nadále sloužit církevním účelům, ale bude využíván ke kulturní činnosti." Dle vládního usnesení z roku....

V roce 1970 byl podle smlouvy děkanský kostel Nanebevstoupení P. Marie předán do užívání firmě Transfera Praha, která zajišťovala přesun kostela. Podle dohody měl být kostel navrácen po dokončení transferu a souvisejících prací v takovém stavu, aby mohl být opět církevně užívaný, případně aby se zde mohly konat i jiné kulturní akce než bohoslužby. Samotná příprava kostela k transferu trvala dlouhých pět let. Mezitím demontována kostelní věž, odstrojeny jednotlivé architektonické články interiéru kostela, systém gotických kleneb byl podepřen speciální výztuhou. Hmota kostela pak spočinula na speciálních....

60. léta v Mostě proběhla ve znamení stínu nad městem Most. V roce 1964 bylo přijato usnesení o likvidaci historického města Mostu. K zániku tak bylo odsouzeno historicky cenné jádro města. Navzdory návrhům o jeho zachování jako ochranného pilíře byla prosazena jeho likvidace. Zároveň bylo rozhodnuto o rozsáhlé záchranné akci děkanského kostela Nanevstoupení P. Marie, který měl být přesunut do bezpečné zóny nedotčené likvidací města.V dobývacím prostoru lomů a dolů a v jejich ochranných pásmech zatím mizely další obce v okolí Mostu. Společně s nimi byly likvidovány i kostely, které od litoměřické diecéze odkoupily....

V roce 1955 byl administrátor farnosti pověřen správou Děkanského úřadu a převzal tak do svých rukou vedení obou farností v Mostě, které byly od té doby vždy vedeny administrátorem Děkanského úřadu. Pro špatný technický stav a pro zájem SHD církev opustila prostory křížovnické komendy, která měla být upravena ke zřízení archivu. Později byla pronajmuta Archeologickému útavu. Téhož roku byly upraveny hranice vikariátu Most, ke kterému bylo připojeno několik obcí na Chomutovsku. Ke správní obvodu mosteckého děkanství byla přiřazena správa okolních farností ve Vtelně, Židovicích a Slatinicích. Pořad nedělních....

Rok 1948 zcela změnil církevní poměry v Československu. Církev byla podřízena státu, jejím vrcholným orgánem měl být tzv. Státní ústav církevní. Kněží se stali de facto státními úředníky, pro výkon své funkce bylo třeba tzv. státního souhlasu. Bylo paralyzováno církevní školství, omezen církevní tisk. Při nátlakových akcí byla omezena činnost řádů, byl zabaven církevní majetek.Měnila se i tvář mosteckého regionu. Podle ústředního plánování byla zvýšena těžba hnědého uhlí, zejména pak jeho povrchové dobývání. Prostor mostecka začaly pohlcovat jednotlivé doly a lomy. Jednou z prvních obcí, která....

Mezi nejvýznamnější církevní akce období utváření tzv. lidově demokratického Československa v letech 1945-1948 patřily národní oslavy spojené s výročím 950 let od úmrtí sv. Vojtěcha, v roce 1947. Tato akce byla nejen manifestací národního cítění, ale i vyzvednutím křesťanských kořenů počátků české státnosti. Svatovojtěšské jubileum mělo i svůj rozměr politický, demonstrace religiozity národa provázející pouť světcových ostatků, byla jednou z nejrozsáhlejších katolických akcí nedlouho před únorem 1948. Záštitu nad jubileem vedle jejího iniciátora pražského arcibiskupa Josefa Berana převzal i prezident....

Během druhé světové války zůstaly v provozu všechny mostecké kostely, omezeny byly pouze bohoslužby v češtině, které se konaly již jen v kostele sv. Františka Serafínského u Minoritů. Duchovní správu děkanského úřadu zastával v roce 1945 děkan Josef Sitte společně s kaplanem Rudolfem Scholzem. V srpnu 1945 evidovalo Místní velitelství Sboru národní bezpečnosti Most ve svém obvodu celkem 11 duchovních. Z toho bylo osm německé národnosti, jeden Rakušan a pouze dva Češi. Všichni němečtí duchovní s výjimkou P. Adolfa Strassera byli kvalifikováni jako osoby nespolehlivé. Děkan Sitte a kaplan Scholze byli zprvu s ostatními....